Písnička Rytíř pohárů za dva roky od svého napsání a natočení videoklipu měla svou veřejnou koncertní premiéru až v dubnu 2025 v pražském klubu Whiskey and Kilt na Bardském večeru.
Je to zvláštní, když stále skládáte, píšete písničky, dokonce je natáčíte i s videoklipem, ale z celého toho procesu je najednou vynechané koncertování. Živé spojení s publikem během koncertu má své kouzlo, kterého jsem si v posledních pěti letech příliš neužíval. A bylo to vědomé rozhodnutí. Prostě je to stres a nápor na mé křehčí zdraví. V mém životě už takové bezkoncertní období proběhlo před víc jak 15 lety. Ale tam někde jsem ještě cítil tu touhu se na pódium skutečně vrátit. Teď už to tak, nebo zatím stále, nemám. Přesto rok 2025 mi přinesl již dva koncertní zážitky, takže výjimky připouštím. Ten s výročním koncertem kapely Druga a v dubnu, dokonce v den mých 43. narozenin, na pohanském srazu známém jako Bardský večer.
Bardské večery
Bardský večer je setkání umělecky založených pohanů, kteří si vzájemně ze své tvorby recitují poesii, nebo hrají své písně. Kdysi tyhle večery v Praze pořádala má kamarádka Tali pod záštitou České pohanské společnosti. Dnes je pořádá v Brně. Taky jsme jezdívali do Sloupu v Čechách, kde se konal celý Bardský víkend, jehož součástí nebyly jen umělecké prezentace pohanské tvorby, ale i rituály zaměřené na kreativitu, nebo různé formy vcítění a prožívání umění skrz duchovno. Letošní Bardský večer se konal v centru Prahy v příjemné hospůdce Whiskey and Kilt. Už jsem tam kdysi zažil hraní s klukama z MalemIrish, takže jsem tušil, do jakého jdu vlastně prostředí. Principem Bardských večerů je, že se každý z nás střídá. Volně předstupuje před ostatní a pustí se, jak se tak říká, do díla. Během toho večera ve Whiskey and kiltu jsem dostal Majkyho skvělou košili, v které vypadám trochu ztracený; zjistil po deseti letech, co se známe, že máme narozeniny ve stejný den a ochutnal lehce nakouřenou whiskey jako malý dárek k těm mým.
Příběh Rytíře pohárů
Pokud věříte na magii jako cosi neuchopiteného, jakousi neurčitou kosmickou sílu, která mění svět jako by mimo fyzikální příčiny a důsledky, pak občas napíšu písničku, která na mne tímhle způsobem působí. Obvykle to o ní zjistím až zpětně, když ji někde někomu pustím, nebo zahraju. Před několika lety se mi tohle kouzlo povedlo s písní Strach. O té si ale povíme někdy později. Rytíř pohárů původně vznikl ve spolupráci s textařkou Kamilou Rybářovou jako píseň o tarotové kartě, která symbolizuje setkání s někým, do koho se silně zamilujeme. Obvykle ke mě přijde nějaký příběh, zážitek, který mne silně ovlivní, a z něj pak vzniká melodie a text. I u Rytíře pohárů jsem měl v hlavě příběh své dobré kamarádky, s kterou se na několik měsíců rozešel přítel, aby mohl cestovat po světě. A dopadlo jim to skvěle, dnes spolu mají krásný byteček v centru Olomouce. Ale nakonec to bylo mé letní vzplanutí o rok později od napsání písničky, které mne s písní tak propojilo. Prostě jsem její text a myšlenku prožil zcela doslovně. Podání jejích rukou, do nichž jsem vložil klíč… i ten marný chtíč jako hra, stejně jako marnost faktu, že některá vzplanutí musí zase vyhasnout…
Když nemáte kapelu, ale skládáte a natáčíte písničku rovnou ve studiu, může být pak její koncertní interpretace poněkud komplikovaná. Ve studiu často funguje něco jiného, než když stojíte před publikem osaměle s kytarou. To jedno léto, kdy Rytíř pohárů nacházel v mém skutečném životě své naplnění, jsem ji často hrával. Oblíbila si ji a mě těšilo, že jsem ji nenapsal jen tak pro sebe. A tím hraním mne přiměla vymyslet její živé ztvárnění. Jak poskládat zpěv, když refrén najednou nezpívá Luned jako na nahrávce. Jak nahradit chytře sóla na violu? Jak dát té písni novou dynamiku, když se musím spolehnout jen na kytaru a svůj hlas. Pokaždé, když jsem jí té slečně hrál, byla to malá zkouška z aranžování. Možná i právě tím neustálým ohráváním se pro mne stala tak silnou písničkou, k níž mám i po roce tak zvláštní a velmi citlivý vztah. Z milostného vzplanutí se stalo přátelství, ale ta písnička zní dál. A ona slečna si na podzim koupila vlastní balíček nádherných tarotů.
Rytíř pohárů je asi má první píseň, kterou jsem natočil dřív, než zahrál na koncertě. A jak vznikla její live verze, už víte také. Teď můžete jen posoudit můj nesmělý a lehce pivem a whiskey ovlivněný výkon. Upřímný a lidský, řekl bych. A díky těm, kteří tleskali, a Majkymu za vokály.